Podpora oboru mikrobiologie v ČR

Časopis KMIL

Klinická mikrobiologie a infekční lékařství
KaMIL

Klinická mikrobiologie a infekční lékařství

KLINIKA – VÝZKUM – INFORMACE – PŮVODNÍ PRÁCE – PŘEHLEDY – KAZUISTIKY

Interdisciplinární časopis pro klinickou a laboratorní medicínu, vydávaný pod záštitou Společnosti infekčního lékařství, Společnosti pro lékařskou mikrobiologii a Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně

Časopis je indexován a excerptován v databázích Medline/Index Medicus, Embase/Excerpta Medica Database a Scopus

KMIL 03-20 OBSAH

ÚVODNÍK

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

třetí letošní číslo našeho společného časopisu „Klinická mikrobiologie a infekční lékařství“ vznikalo v nelehké době, kdy se plně rozvinula druhá vlna pandemie covid-19 a kdy většina mikrobiologů a infektologů byla zaneprázdněna při zvládání zcela nového obrovského zdravotního problému.

Doufám, že budete mít chvilku času, abyste nahlédli do našeho časopisu a abyste získali nové poznatky a případně inspiraci pro vaši nejen profesní, ale i publikační činnost.

Původní práce kolegyně Petroušové a ostravských spoluautorů vás vrátí zpět do období první vlny pandemie covid-19, která na severu Moravy trvala až do konce srpna, vzhledem k několika ohniskům epidemie v tomto regionu. Práce je zaměřena na klinický průběh a léčbu u téměř 200 pacientů ho­spitalizovaných na jednom pracovišti.

Přehledná práce olomouckých kolegů Kubíčkové a Urbánka se podrobně věnuje kombinaci antibiotik piperacilinu s tazobaktamem. Upozorňuje na výrazné změny ve farmakokinetice uvedené kombinace například u obézních osob, při selhání ledvin nebo při použití eliminačních metod. Zejmé­na u pacientů v kritickém stavu autoři doporučují terapeutické monitorování hladin k zajištění optimální léčby, přitom upozorňují na problémy a úskalí s tím spojená.

Kazuistika kolegy Trojánka a pražských spoluautorů uvádí raritní případ importovaného křovinného tyfu neboli horečky tsutsugamushi u českého cestovatele, který se nakazil v Laosu. V rozsáhlé diskuzi, která má až charakter přehledné práce, je čtenářům předloženo široké spektrum informací o mnohdy opomíjeném onemocnění.

Náš autorský tým z Ostravy popisuje dvě kazuistiky úspěšné opakované protivirové léčby pacientů s chronickou hepatitidou C, u kterých selhala předchozí léčba přímo působícími antivirotiky bez současného podání interferonu.

Kolektiv příbramských a pražských autorů pod vedením kolegy Ježka diagnostikoval v hemokulturách tří pacientů se závažným průběhem onemocnění vzácné bakterie pomocí širšího spektra novějších diagnostických metod. Autoři nastiňují úskalí etiologické diagnostiky a poukazují na to, že ani přesné určení vzácných bakterií v hemokulturách automaticky neznamená průkaz původce probíhajícího infekčního onemocnění.

Třetí číslo KMIL se k vám dostane až v adventním období, proto vám popřeji hodně zdraví, klidu a pohody zejména v osobním životě, rovněž vám přeji i úspěšné zvládání nad­měrné profesní zátěže v této nelehké době.

Současně vás chci znovu povzbudit, abyste častěji přispívali do našeho společného časopisu, abychom jej udrželi životaschopný i v dalších letech.

doc. MUDr. Luděk Rožnovský, CSc.

člen redakční rady

PŮVODNÍ PRÁCE

Petroušová L., da Silva S., Rožnovský L., Martinková I.: Klinický průběh první vlny epidemie nové koronavirové infekce v Ostravě

 

 

 

SOUHRN

Petroušová L., da Silva S., Rožnovský L., Martinková I.: Klinický průběh první vlny epidemie nové koronavirové infekce v Ostravě

Cíl práce: První případ nové koronavirové infekce byl v Moravskoslezském kraji diagnostikován 12. 3. 2020. Cílem práce je popsat první vlnu epidemie na Klinice infekčního lékařství v Ostravě se zaměřením na klinický obraz onemocnění.

Materiál a metody: Soubor tvoří pacienti, kteří vyžadovali hospitalizaci na Klinice infekčního lékařství FN Ostrava v období od 1. 3. 2020 do 31. 8. 2020. Jednalo se celkem o 195 pacientů. Diagnostika viru byla provedena polymerázovou řetězovou reakcí ze stěru z nosohltanu u 192 pacientů, u 1 pacienta z dolních dýchacích cest a u 2 pacientů sérologicky virus neutralizačním testem a detekcí protilátek metodou ELISA.

Výsledky: Soubor 195 pacientů zahrnoval 100 mužů a 95 žen. Věkový průměr byl 69,5 roku. Nejčastější diagnózou byla pneumonie u 123 pacientů (63 %), respirační projevy bez pneumonie mělo 37 pacientů (19 %), asymptomatický průběh byl u 23 pacientů (12 %). Ztráta čichu a chuti jsme zaznamenali u 14 pacientů (7 %), kardiovaskulární komplikace u 9 pacientů a 2 pacienti měli akutně vzniklou psychózu, průjem a zvracení byly u 25 pacientů (13 %). Průměrná doba hospitalizace byla 11 dnů. Nejčastější komorbiditou bylo onemocnění kardiovaskulárního systému u 70 % pacientů. Terapie většiny pacientů byla symptomatická, 21 pacientů (11 %) bylo léčeno hydroxychlorochinem, 26 pacientů (13 %) užívalo favipiravir, remdesivir byl podán v uvedeném období 13 pacientům (6 %). Zemřelo 39 pacientů (20 %) s věkovým průměrem 77 let. Umělá plicní ventilace byla zahájena u 16 pacientů, z nich 7 (43 %) zemřelo.

Závěr: U většiny pacientů s koronavirovou infekcí dominovaly respirační projevy onemocnění. Léčba byla převážně symptomatická, zemřela pětina pacientů, přičemž většina z nich ve vyšším věku.

Klíčová slova: covid-19, klinický průběh, pneumonie, léčba

 

PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK

Kubíčková V., Urbánek K.: Farmakokinetika a terapeutické monitorování piperacilin/tazobaktamu

 

 

SOUHRN

Kubíčková V., Urbánek K.: Farmakokinetika a terapeutické monitorování piperacilin/tazobaktamu

Vzhledem k širokému terapeutickému indexu jsou b-laktamová antibiotika často využívána při léčbě kriticky nemocných pacientů. Právě u těchto pacientů pozorujeme významnou heterogenitu ve farmakokinetice oproti populačnímu průměru, a to zejména u distribučního objemu, clearance a biologického poločasu, jejichž hodnoty zaznamenávají až dvojnásobný, v případě biologického poločasu až čtyřnásobný nárůst. K významným farmakokinetickým změnám dochází také v případech morbidní obezity, renální insufi­cience a při použití složitých chirurgických technik, jako je mimotělní oběh. Terapeutické monitorování piperacilin/tazobaktamu je způsob, jak personalizovat a optimalizovat terapii pro tyto skupiny pacientů. Preklinická data popisují korelaci mezi pravděpodobností terapeutického úspěchu a koncentracemi volné frakce antibiotika, přesahující minimální inhibiční koncentraci (MIC) po dobu 40–50 % dávkovacího intervalu, avšak u kriticky nemocných může být požadován cíl ještě vyšší, v ideálním případě 100 % fT > 4xMIC. Lepší farmakodynamický profil můžeme získat použitím prodloužené nebo kontinuální infuze. Největší překážkou rutinního TDM u bβ-laktamů je rychlost kvalitního stanovení vzorku. V současné době je nejvyužívanější metodou stanovení plazmatických koncentrací kapalinová chromatografie s UV nebo MS detekcí.

Klíčová slova: piperacilin/tazobaktam, kriticky nemocní, morbidně obézní, sepse, renální substituční terapie, farmakokinetika, PK/PD, kontinuální infuze, TDM, HPLC

KAZUISTIKA

Trojánek M., Grebenyuk V., Lhoťan J., Sojková N., Richterová L., Roháčová H., Stejskal F.: První případ křovinného tyfu diagnostikovaný u českého cestovatele

 

 

SOUHRN

Trojánek M., Grebenyuk V., Lhoťan J., Sojková N., Richterová L., Roháčová H., Stejskal F.: První případ křovinného tyfu diagnostikovaný u českého cestovatele

Předkládaná kazuistika popisuje první případ křovinného tyfu diagnostikovaného u českého cestovatele. Infekce byla prokázána u 38letého pacienta, který se vrátil z týdenního pracovně-turistického pobytu v Laosu. Onemocnění se projevilo rozvojem febrilního stavu, zimnicemi, bolestmi svalů, kloubů, lymfadenopatií, výsevem exantému a nálezem typické eschary. Laboratorně byla zjištěna elevace CRP, zvýšená aktivita jaterních aminotransferáz, laktátdehydrogenázy, avšak v krevním obrazu byla popsána pouze hraniční ­leukocytóza a trombocytopenie. Nákaza byla diagnostikována průkazem specifických protilátek. Pacient byl léčen doxycyklinem v dávce 200 mg/24 hod. po dobu 20 dnů. V průběhu onemocnění, ani v následné rekonvalescenci nedošlo k rozvoji závažných či život ohrožujících komplikací, které bývají u křovinného tyfu popisovány. Prezentovaný případ onemocnění upozorňuje na nutnost širší diferenciální diagnostiky u pacientů s horečnatým stavem a výsevem exantému po návratu z tropů. Vzhledem k narůstajícímu počtu cestovatelů do rizikových oblastí lze předpokládat, že s importovanými případy méně častých, či tzv. opomíjených tropických nákaz se budeme setkávat i v našich podmínkách.

Klíčová slova: křovinný tyfus, Orientia tsutsugamushi, rickettsiózy, horečka, exantém, cestovní medicína

KRÁTKÉ SDĚLENÍ

Ježek P., Šafránková R., Mališová L.: Neobvyklé mikrobiologické nálezy v případech bakterémií – tři kazuistiky

SOUHRN

Ježek P., Šafránková R., Mališová L.: Neobvyklé mikrobiologické nálezy v případech bakterémií – tři kazuistiky

Autoři uvádějí v článku kazuistiky tří případů bakterémie s izolací velmi vzácných mikroorganismů u hospitalizovaných pacientů. U jednotlivých případů je vždy uvedena stručná kazuistika s úvahou k možné etiologické souvislosti s diagnózou a ke klinickému stavu pacienta. Rutinní mikrobiologická diagnostika byla provedena vyšetřením biochemických vlastností komerčními soupravami. Přesné určení mikroorganismů do druhu bylo provedeno ve Státním zdravotním ústavu v Praze metodou hmotnostní spektrometrie MALDI-TOF MS a 16S rDNA sekvenací. Citlivost k antibiotikům byla vyšetřena diskovým difuzním testem a stanovením minimální inhibiční koncentrace mikrometodou ředění na mikrodestičce. V některých případech bylo doplněno vyšetřením metodou vzestupného gradientu (E testy).

Izolace Stenotrophomonas acidaminiphila je pravděpodobně vůbec prvním případem záchytu z humánního klinického materiálu.

Klíčová slova: bakterémie, Psychrobacter sanguinis, Stenotrophomonas acidaminiphila, Facklamia hominis

KMIL 02-20 OBSAH

ÚVODNÍK

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

druhé číslo našeho časopisu bývalo zpravidla věnováno problematice infekčních agens, která jsou přenosná ze zvířat na člověka, tedy zoonózám. Letos tomu tak není, ale výpadek zoonóz v časopise nám bohatě vynahradí zoonotický koronavirus v praktickém životě. Přiznám se, že jsem s napětím očekával, zda-li nám do redakce nedorazí nějaký článek, který by se současné nákazové situaci Covid-19 věnoval a případně z odborného hlediska komentoval mediální zprávy o původu, epidemiologii, klinice, mortalitě a laboratorní diagnostice tohoto viru. Pravda je, že od počátku šíření nákazy v ČR neuplynula příliš dlouhá doba, a tak třeba práce na toto téma dorazí do redakce k publikaci v dalších číslech KMILu. Nejsem virolog ani epidemiolog, takže se necítím dostatečně erudovaný k tomu, abych tuto nákazu podrobněji odborně komentoval. Nicméně musím konstatovat, že události uplynulých měsíců znovu dokázaly, že mi­krobiologie a infekční lékařství jsou obory nesmírně důležité a aktuální. Tuto skutečnost si bohužel řada lidí, mnohdy na klíčových postech, stále neuvědomuje. Za mnoho let, kterým se věnuji laboratorní diagnostice, stále řeším různé „koncepce, reorganizace, racionalizace, či úsporná opatření“, která většinou bohužel nejsou ku prospěchu ani oboru, ani organizacím, které v oboru pracují. Nezbývá tedy doufat, že se s koronavirem vypořádáme a vezmeme si z této situace ponaučení, že šetřit na nesprávném místě se mnohdy v konečném důsledku výrazně prodraží.

Při čtení tohoto čísla KMILu si tedy odpočinete od virů, protože jeho obsah je zaměřen na problematiku bakteriálních a mykotických infekcí. V původní práci z našeho olomouckého pracoviště Vám přiblížíme problematiku přímé identifikace bakteriálních původců infekcí z hemokultur. Další článek je věnován terapii infekce MRSA dalbavancínem. Následuje trojice prací, které pojednávají komplexně o mykotických infekcích – chromoblastomykóze a feohyfomykóze.

Dovolte tedy, abych alespoň touto cestou poděkoval autorům článků tohoto čísla a zároveň požádal kolegyně a kolegy, aby psali. Při sestavování jednotlivých čísel časopisu se někdy potýkáme s nedostatkem prací. Vím, že současný trend honby za „impakty“ k publikování v odborných časopisech (bez IF) příliš nemotivuje. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že snad základním posláním odborných časopisů je vzdělávání široké veřejnosti pracovníků v daném oboru, což náš KMIL bezezbytku naplňuje.

Přeji Vám krásné letní dny, mnoho zdraví a úspěchů v pracovním i osobním životě.

Doc. MVDr. Jan Bardoň, Ph. D., MBA

zástupce šéfredaktora

PŮVODNÍ PRÁCE

Homolová R., Bogdanová K., Bardoň J., Kolář M.: Přímá identifikace bakterií v hemokulturách pomocí metody MALDI-TOF MS

 

SOUHRN

Homolová R., Bogdanová K., Bardoň J., Kolář M.: Přímá identifikace bakterií v hemokulturách pomocí metody MALDI-TOF MS

Úvod: Včasná a kauzální aplikace antibiotik u pacientů s pozitivní hemokulturou patří mezi základní předpoklady úspěšné léčby infekce. Izolace a následná identifikace bakterií z hemokultury klasickými (kultivačními) metodami však může trvat až několik dní. MALDI-TOF MS patří mezi metody, které umožňují rychlou identifikaci bakterií, a to nejen kultur z kultivačních médií, ale i přímo v klinickém materiálu.

Metodika: Do studie byly zařazeny vzorky pozitivních hemokultur, které byly v letech 2016 až 2018 odebrány od pacientů Fakultní nemocnice Olomouc a následně byly vyšetřeny na Ústavu mikrobiologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vzorky pozitivních hemokultur byly zpracovány pomocí vlastního modifikovaného postupu, zahrnujícího odstranění krevních buněk pomocí centrifugace za nižších otáček. Následně byla pomocí centrifugace za vyšších otáček a promývání vzorku získána peleta, která byla testována pomocí MALDI-TOF MS.

Výsledky: Ve studii bylo metodou přímé identifikace vyšetřeno celkem 110 pozitivních hemokultur. Správná identifikace na úrovni druhu byla vyšší u gramnegativních bakterií (88 %) v porovnání s grampozitivními bakteriemi (79 %) a také u nich bylo dosaženo vyšších hodnot identifikačního skóre. Hodnota identifikačního skóre vyšší nebo rovna než 2,0 byla u 62 % hemokultur obsahujících gramnegativní bakterie a 17 % hemokultur obsahujících bakterie grampozitivní. Hodnota identifikačního skóre v rozmezí 1,7–2,0 byla zjištěna u 21 % hemokultur gramnegativních a 33 % hemokultur s grampozitivními bakteriemi.

Závěr: Přímá identifikace mikroorganismů z pozitivních hemokultur metodou MALDI-TOF MS umožňuje rychlejší diagnostiku a v důsledku zkrácení doby potřebné k dosažení výsledku identifikace patogenu může pozitivním způsobem významně ovlivnit antibiotickou léčbu pacientů.

Klíčová slova: infekce, přímá identifikace bakterií, MALDI-TOF MS, hemokultura

KRÁTKÉ SDĚLENÍ

Zahornacký O., Novotný M.: Dalbavancín a jeho využitie v liečbe flegmóny hornej končatiny vyvolanej meticilín rezistentným Staphylococcus aureus

 

 

SOUHRN

Zahornacký O., Novotný M.: Dalbavancín a jeho využitie v liečbe flegmóny hornej končatiny vyvolanej meticilín rezistentným Staphylococcus aureus

Článok pojednáva o pomerne novom lipoglykopeptidovom antibiotiku na trhu s názvom dalbavancín. Stručne popisuje spektrum a mechanizmus jeho antibakteriálneho účinku a dávkovacie schémy, ktoré je možné použiť v liečbe infekcií kože a mäkkých tkanív. V predloženej kazuistike autori popisujú prípad flegmóny ramena u pacientky, ktorej vyvolávateľom bol MRSA a na jej liečbu bolo ­úspešne použité toto antibiotikum.

Kľúčové slová: dalbavancín, MRSA, nozokomiálna infekcia

 

 

 

PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK

Dobiáš R., Havlíček V.: Chromoblastomykózy a feohyfomykózy, výskyt opomíjených mykotických onemocnění

SOUHRN

Dobiáš R., Havlíček V.: Chromoblastomykózy a feohyfomykózy, výskyt opomíjených mykotických onemocnění

Tmavě pigmentované mikromycety jsou rozšířené po celém světě, uplatňují se jako půdní saprofyté a bývají často nacházeny na rostlinných zbytcích. A právě v případě chromoblastomykóz se dostávají infekční částice těchto hub do lidského těla v místě poranění a mohou způsobit chronickou infekci, a to hlavně v tropických a subtropických endemických oblastech. Chromoblastomykóza je téměř výhradně diagnostikována v případě pacientů s plně funkční imunitou a typické muriformní buňky přítomné v infikované tkání toto onemocnění odlišují od feohyfomykózy. Feohyfomykóza, méně specifické onemocnění způsobené tmavě pigmentovanými houbami, obvykle spíše tkáň nekrotizuje než proliferuje, zahrnuje mnohem širší spektrum původců říše hub a je spojována většinou s imunitními poruchami. Chromoblastomykóza představuje riziko většinou pro dospělou mužskou populaci a je po celém světě považována za nemoc z povolání, ovlivňující zemědělce, zahradníky, dřevorubce, prodejce zemědělských produktů a další pracovníky vystavené kontaminované půdě a práci s materiály rostlinného původu. Pro imunokompetentní pacienty v České republice představuje onemocnění chromoblastomykózou spíše riziko importované nákazy, i když v minulosti byla tato infekce velmi vzácně dokumentována také autochtonně i na území České republiky.

Klíčová slova: chromoblastomykóza, feohyfomykóza, tmavě pigmentované houby, incidence, Česká republika

 

PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK

Dobiáš R., Havlíček V.: Terapie chromoblastomykózy a feohyfomykózy

SOURHN

Dobiáš R., Havlíček V.: Terapie chromoblastomykózy a feohyfomykózy

Případy chromoblastomykóz jsou v některých oblastech světa frekventované, zvláště v některých rozvojových zemích. Klinická manifestace onemocnění chromoblastomykózou je typická. Původci vyvolávající onemocnění chromoblastomykózu se do jisté míry překrývají s původci feohyfomykóz. Případy feohyfomykóz se nevyskytují příliš často, ale nezřídka se zde setkáváme s fatálním koncem, a proto je včasná terapie a aktuální management těchto život ohrožujících infekcí velmi důležitý. Cílená antimykotická terapie se spolu s chirurgickým zákrokem stává účinným nástrojem v boji s těmito infekcemi, zvláště v poslední době máme pro tento účel k dispozici několik triazolových preparátů, jako je posakonazol a případně isavukonazol, které mohou pomoci při léčbě i těch nejtěžších pacientů. Prevence infekce by měla být zaměřena na snížení nebezpečí traumatu do podkoží, zvláště u osob, které přicházejí do kontaktu s možným zdrojem nákazy, například s importovanými dřevěnými materiály z endemických oblastí.

Klíčová slova: chromoblastomykóza, feohyfomykóza, antimykotická terapie, management

 

PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK

Dobiáš R., Havlíček V.: Chromoblastomykózy a feohyfomykózy – patogeneze a laboratorní diagnostika

 

SOURHN

Dobiáš R., Havlíček V.: Chromoblastomykózy a feohyfomykózy – patogeneze a laboratorní diagnostika

Chromoblastomykózy a feohyfomykózy jsou méně časté mykotické infekce, které jsou vyvolávány tmavě pigmentovanými houbami. Faktory virulence hrají významnou úlohu v patogenezi těchto onemocnění. Muriformní buňky jsou jedním z těchto faktorů a jsou také nejdůležitějším prvkem pro diferenciální diagnostiku chromoblastomykózy a feohyfomykózy z klinického materiálu pomocí různých technik barvení mikroskopických preparátů. Přesná identifikace původců chromoblastomykóz a feohyfomykóz je velmi důležitá z hlediska správného a včasného přístupu k antimykotické terapii, a proto je vhodné využít pro konfirmaci druhové identifikace etiologického agens sekvenaci DNA z narostlé kultury. Včasná diagnostika může být klíčová, zejména v případě invazivních forem těchto infekcí. Některé imunochemické metody mohou být při navádění diagnostika správným směrem nápomocné a detekce DNA metodou polymerázové řetězové reakce přímo z klinického materiálu se zdá být užitečná pro identifikaci původců těchto závažných a život ohrožujících infekcí.

Klíčová slova: chromoblastomykóza, feohyfomykóza, patogeneze, muriformní buňky, laboratorní diagnostika

 

Redakční rada

Šéfredaktor
Prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D., Ústav mikrobiologie FN a LF UP v Olomouci

Zástupci šéfredaktora
Doc. MUDr. Stanislav Plíšek, Ph.D., Klinika infekčních nemocí, FN a LF UK a FN Hradec Králové
Doc. MVDr. Jan Bardoň, Ph.D., MBA, Státní veterinární ústav, Olomouc

Redakční rada
Prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc., Infekční klinika 3. LF UK, Nemocnice Na Bulovce, Praha
Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., Centrum očkování a cestovní medicíny, Hradec Králové
Doc. RNDr. Vladimír Buchta, CSc., Ústav klinické mikrobiologie LF UK a FN Hradec Králové
Doc. MUDr. Pavel Čermák, CSc., Odd. klinické mikrobiologie, Thomayerova nemocnice, Praha
MUDr. Pavel Dlouhý, Infekční oddělení a AIDS centrum, Krajská zdravotní, a. s., Ústí nad Labem
Doc. MUDr. Petr Hamal, Ph.D., Ústav mikrobiologie FN a LF UP v Olomouci
Prof. MUDr. Petr Husa, CSc., Klinika infekčních chorob, LF MU a FN Brno
Doc. RNDr. Dittmar Chmelař, Ph.D., NRL pro anaerobní bakterie, LF Ostravské Univerzity
Doc. RNDr. Jarmila Jelínková, CSc., Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha
Prof. RNDr. Libuše Kolářová, CSc., Ústav imunologie a mikrobiologie, 1. LF UK v Praze
Prof. MUDr. Daniela Kotulová, PhD., Mikrobiologický ústav LF Univerzity Komenského, Bratislava
MUDr. Pavla Křížová, CSc., Státní zdravotní ústav, Praha
MUDr. Roman Kula, CSc., Anesteziologicko-resuscitační klinika, FN Ostrava
MUDr. Otakar Nyč, Ph.D., Ústav lékařské mikrobiologie 2. LF UK Praha a FN Motol
Doc. MUDr. Hanuš Rozsypal, CSc., Infekční klinika 1. LF UK, Nemocnice Na Bulovce, Praha
Doc. MUDr. Luděk Rožnovský, CSc., Infekční klinika, FN Ostrava
MUDr. Josef Scharfen, CSc., Odd. lékařské mikrobiologie a imunologie, Oblastní nemocnice Trutnov
Prof. MUDr. Ivan Schréter, CSc. Klinika pre infekčné choroby, LF UP JŠ, Košice
Doc. MUDr. Anna Součková, Ústav lékařské mikrobiologie 2. LF UK Praha
Doc. MUDr. Marie Staňková, CSc., Infekční klinika 1. LF UK, Nemocnice Na Bulovce, Praha
Doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., Ústav farmakologie, FN a LF UP v Olomouci
Prof. MUDr. Miroslav Votava, CSc., Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně
MUDr. Eva Žampachová, Centrální laboratoře, laboratoř virologie, Nemocnice České Budějovice, a.s.

Redakce:
Mgr. Sabina Janovicová, DiS.

Vydavatel:
TRIOS, s. r.o.
Zakouřilova 142
Praha 4 – Chodov
149 00

Název: Klinická mikrobiologie a infekční lékařství

Podtitul: KLINIKA – VÝZKUM – INFORMACE – PŮVODNÍ PRÁCE – PŘEHLEDY – KAZUISTIKY

Anglický název: Clinical Microbiology and Infectious Diseases
Oficiální zkratka: Klin Mikrobiol Infekc Lek, pro české časopisy Klin mikrobiol inf lék
ISSN 1211-264X
Internetová adresa: https://www.trios.cz/ostatni/odborne-casopisy/kmil/
Rok založení: 17. 10. 1995, 24. ročník
Periodicita: 4x ročně
Průměrný stránkový rozsah: 40 stran
Prodejní cena: 140,- Kč

Profil časopisu: Klinická mikrobiologie a infekční lékařství je periodikum, zabývající se klinickou a laboratorní problematikou infekcí v celé šíři, nejen ve vlastních, ale i hraničních lékařských, výjimečně i nelékařských oborech. Přednost se dává informacím s praktickým výstupem. Všechny příspěvky kromě zpráv a dopisů redakci procházejí nezávislou recenzí (peer-reviewed journal). Vychází 4x ročně.

Garantující odborné společnosti: Společnost infekčního lékařství, Společnost pro lékařskou mikrobiologii a Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně

Zařazení do bibliografických databází: Časopis je indexován a excerptován v databázích Medline/Index Medicus, Embase/Excerpta Medica Database a Scopus

 

Vydavatel:
TRIOS, s. r. o.
Zakouřilova 142
Praha 4 – Chodov
149 00

 

Adresa redakce:
TRIOS, s. r. o.
Zakouřilova 142
Praha 4 – Chodov
149 00
Mobil: +420 602 566 329
E-mail: redakce@trios.cz

Sazba:
SILVA, s. r. o.
Táborská 31
Praha 4
147 00

Historie KMIL

Stručný přehled historie časopisu:

  • Listopad 1995: Vychází 1. číslo časopisu, šéfredaktorem je prim. MUDr. Josef Scharfen jr., CSc. a odborným garantem je Společnost lékařské mikrobiologie (SLM) ČLS JEP.
  • 1997: Odchází skupina kolem prim. Scharfena, aby založila nový časopis Remedia – Klinická mikrobiologie. Vedení redakce časopisu Klinická mikrobiologie a infekční lékařství se ujímá MUDr. Jiří Beneš, CSc., současně nad časopisem přebírá záštitu Společnost infekčního lékařství (SIL) ČLS JEP.
  • 2001: Počínaje číslem 1 je časopis zařazen mezi excerptovaná periodika v mezinárodní databázi EMBASE (Excerpta Medica).
  • 2001: Od čísla 6 se časopis slučuje s časopisem Remedia – Klinická mikrobiologie, redakční rada je rozšířena o (zpět) příchozí členy. Odbornou garanci přebírají tři odborné společnosti – Společnost infekčního lékařství (SIL), Společnost pro lékařskou mikrobiologii (SLM) a Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii (SEM) ČLS JEP.
  • 2002: Počínaje číslem 5 se ujímá vedení redakce Prof. MUDr. Václav Vacek, DrSc.
  • 2004: Výběrová komise Národní lékařské knihovny USA vyhověla po vyhodnocení minulých ročníků žádosti o indexování v MEDLINE (Index Medicus), od čísla 1 jsou anglické souhrny na stránkách MEDLINE.
  • 2004: Po úmrtí Prof. Vacka (23. 9. 2004) se počínaje číslem 5 stává šéfredaktorkou Doc. MUDr. Anna Součková, CSc., jejím zástupcem MUDr. Hanuš Rozsypal, CSc.
  • 2008: Počínaje číslem 5 se ujímá vedení redakce Prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D.
Ročník 27, rok 2021
(obsahuje souhrny článků)
Ročník 26, rok 2020
(obsahuje souhrny článků)
Ročník 25, rok 2019
(obsahuje celá čísla)
    • Připravujeme
    • Připravujeme
    • Připravujeme
    • Připravujeme
Ročník 24, rok 2018
(obsahuje souhrny článků)
Ročník 23, rok 2017
(obsahuje souhrny článků)
Ročník 22, rok 2016
(obsahuje celá čísla)
Ročník 21, rok 2015
(obsahuje celá čísla)
Ročník 20, rok 2014
(obsahuje celá čísla)
Ročník 19, rok 2013
(obsahuje celá čísla)
Pokyny autorům

Profil časopisu

     Klinická mikrobiologie a infekční lékařství je časopis, zabývající se klinickou a laboratorní problematikou infekcí v celé šíři, nejen z pohledu mikrobiologie, infektologie a epidemiologie, ale i z pohledu hraničních lékařských, výjimečně i nelékařských oborů. Přednost se dává informacím s praktickým výstupem.

Pokyny autorům

Inzerce v časopisu KMIL

K uveřejnění inzerátu v časopise KMIL se prosím obraťte přímo na redakci vydavatelství TRIOS, spol. s r. o.

Adresa:
Mgr. Sabina Janovicová, DiS.
TRIOS, s. r. o.
Zakouřilova 142
Praha 4 – Chodov
149 00

Telefon: +420 267 912 030
Mobil: +420 605 159 450
E-mail: redakce@trios.cz

Předplatné

Časopis vychází 4x ročně, roční předplatné činí 560,- Kč.
Pro sjednání předplatného se prosím obraťte přímo na redakci vydavatelství TRIOS, spol. s r. o.

Mgr. Sabina Janovicová

Adresa:
TRIOS, s. r. o.
Zakouřilova 142
Praha 4 – Chodov
149 00

Telefon: +420 267 912 030
Mobil: +420 602 566 329
E-mail: redakce@trios.cz

Nákup jednoho výtisku

Časopis vychází 4x ročně, roční předplatné činí 560,- Kč, číslo koupené samostatně stojí 140,- Kč (+ poštovné).
Máte-li zájem o koupi jednotlivého čísla, obraťte se telefonicky nebo e-mailem na redakci vydavatelství TRIOS, spol. s r. o.

Mgr. Sabina Janovicová, DiS.

Adresa:
TRIOS, s. r. o.
Zakouřilova 142
Praha 4 – Chodov
149 00

Telefon: +420 267 912 030
Mobil: +420 605 159 450
E-mail: redakce@trios.cz

Chcete se nás na něco zeptat?

Kontaktujte prosím naší redaktorku.