Podpora oboru mikrobiologie v ČR

Časopis KMIL

Klinická mikrobiologie a infekční lékařství
KaMIL

Klinická mikrobiologie a infekční lékařství

KLINIKA – VÝZKUM – INFORMACE – PŮVODNÍ PRÁCE – PŘEHLEDY – KAZUISTIKY

Interdisciplinární časopis pro klinickou a laboratorní medicínu, vydávaný pod záštitou Společnosti infekčního lékařství, Společnosti pro lékařskou mikrobiologii a Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně

Časopis je indexován a excerptován v databázích Medline/Index Medicus, Embase/Excerpta Medica Database a Scopus

KMIL 04-17

ÚVODNÍK

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

náš časopis se vám dostává do rukou v prvních týdnech roku 2018, a proto bych vám chtěl za celý redakční kolektiv popřát hodně zdraví, štěstí, pracovních i osobních úspěchů v novém roce. Doufám, že i v tomto roce nám nadále zachováte přízeň a budete nacházet v KMILu články, které se vám zalíbí, a najdete v nich poučení a inspiraci.

Z řady úspěšných odborných akcí (Třeboň, semináře v Lékařském domě a další), které se konaly v roce 2017, bych si dovolil připomenout společný kongres mikrobiologů a infektologů KMINE, který proběhl na podzim 2017 v Praze. Tým pod vedením MUDr. Pavly Křížové, CSc. připravil velmi kvalitní odborný a společenský program. Celá tato již tradiční akce potvrzuje, jak oba obory mají k sobě blízko, řeší společná témata, a jak je velmi důležité otevírat prostor proto, aby i mladí kolegové navazovali neformální přátelské vztahy.

První původní mikrobiologická práce potvrzuje dobrou aktivitu ceftozolan/tazobaktamu vůči gramnegativním bakteriím včetně Pseudomonas aeruginosa, které vyvolávají nitrobřišní a komplikované infekce močového traktu, v podmínkách ČR.

Další původní práce brněnských autorů popisuje první zkušenosti s kombinací elbasvir/grazoprevir v léčbě chronické hepatitidy C v České republice. Jedná se o velmi účinný a bezpečný lék, jehož uplatnění je především u subtypu 1b a jehož použití je možné u pacientů s renální insufuciencí všech stupňů.

V kazuistice hradeckých autorů se popisuje zajímavý případ pacienta se současnou diagnózou malárie a rickettsiózy po návratu z Jihoafrické republiky. Upozorňuje na to, že s problematikou importovaných nákaz se setkáváme stále častěji a je potřeba jí věnovat dostatečnou pozornost.

Posledním velmi důležitým příspěvkem je Doporučený postup diagnostiky a léčby infekce virem hepatitidy B, ve kterém jsou aktualizovány nejnovější poznatky z této oblasti. Základem pro sepsání tohoto „Doporučení“ jsou závěry Evropské asociace pro studium jater (EASL) z dubna 2017.

Přeji vám, aby se vám články v tomto čísle líbily.

Doc. MUDr. Stanislav Plíšek, Ph.D.

zástupce šéfredaktora

Klin mikrobiol inf lék 2017;23(4):131

PŮVODNÍ PRÁCE

SOUHRN

Žemličková H., Jakubů V., Fridrichová M.: Antimikrobiální aktivita ceftolozan/tazobaktamu vůči Enterobacteriaceae a Pseudomonas aeruginosa v České republice v roce 2016

Cíl práce: Ceftolozan/tazobaktam je antibiotikum s aktivitou vůči gramnegativním bakteriím (včetně Pseudomonas aeruginosa). Cílem práce bylo zjištění účinnosti nového antibiotika v České republice.

Materiál a metody: Účinnost tohoto antibiotika byla sledována v 16 laboratořích České republiky u 822 izolátů enterobakterií (zahrnujících i producenty AmpC a ESBL) a P. aeruginosa vyvolávajících komplikované nitrobřišní infekce nebo komplikované infekce močového traktu. Hodnoty minimální inhibiční koncentrace (MIC) byly stanoveny pomocí E-testu.

Výsledky: S výjimkou Citrobacter freundii a Enterobacter cloacae vykazoval ceftolozan/tazobaktam velmi dobrou účinnost vůči enterobakteriím, žádný kmen P. aeruginosa nebyl k antibiotiku rezistentní.

Závěr: Tyto výsledky potvrzují dobrou aktivitu ceftolozan/tazobaktamu in vitro vůči enterobakteriím (Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Klebsiella oxytoca, Proteus mirabilis) a P. aeruginosa v České republice.

Klíčová slova: ceftolozan/tazobaktam, enterobakterie, Pseudomonas aeruginosa, rezistence

SUMMARY

Žemličková H., Jakubů V., Fridrichová M.: Antimicrobial activity of ceftolozane/tazobactam against Enterobacteriaceae and Pseudomonas aeruginosa in the Czech Republic in 2016

Objective: Ceftolozane/tazobactam is an antibiotic effective against Gram-negative bacteria (including Pseudomonas aeruginosa). The study aimed at determining the effectiveness of the novel antibiotic in the Czech Republic.

Material and methods: The effectiveness of the antibiotic was studied in 16 Czech laboratories in 822 Enterobacteriaceae isolates (in­cluding AmpC and ESBL producers) and P. aeruginosa causing complicated intra-abdominal or urinary tract infections. Minimum inhibitory concentrations were determined using the Etest.

With the exception of Citrobacter freundii and Enterobacter cloacae, ceftozolane/tazobactam proved to be very effective against Enterobacteriaceae; no P. aeruginosa strain was resistant to the antibiotic.

Conclusion: The results confirmed good activity of ceftozolane/tazobactam in vitro against Enterobacteriaceae (Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae, Klebsiella oxytoca, Proteus mirabilis) and P. aeruginosa in the Czech Republic.

Keywords: ceftozolane/tazobactam, Enterobacteriaceae, Pseudomonas aeruginosa, resistance

Klin mikrobiol inf lék 2017;23(4):132–135

PŮVODNÍ PRÁCE

SOUHRN

Husa P., Husová L.: První zkušenosti s fixní kombinací elbasvir/grazoprevirv reálné praxi v České republice

Infekce virem hepatitidy C (HCV) je celosvětově jednou z hlavních příčin chronického onemocnění jater. V léku Zepatier je obsažena nová vysoce účinná fixní kombinace inhibitoru NS5A druhé vlny 1. generace elbasviru (50 mg) a proteázového inhibitoru 2. generace grazopreviru (100 mg). Tato kombinace je určena pro léčbu pacientů chronicky infikovaných HCV, genotypy 1 nebo 4. V období červen–srpen 2017 byla léčba zahájena u 22 pacientů s chronickou virovou hepatitidou C – 17 pacientů bylo léčeno na Klinice infekčních chorob Fakultní nemocnice Brno a 5 pacientů v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně. Všichni byli infikováni subtypem 1b HCV. Délka léčby lékem Zepatier byla ve všech případech 12 týdnů v monoterapii, tedy bez současného podání ribavirinu. K dispozici jsou zatím předběžné výsledky léčby. Všech 22 pacientů dosáhlo virologické odpovědi v době ukončení léčby. U 16 pacientů bylo již možné hodnotit virologickou odpověď 12 týdnů po skončení léčby, setrvalá virologická odpověď (SVR12) byla zaznamenána u všech těchto pacientů. Nejčastějšími stesky byly únava (3 pacienti, 14 %) a bolest hlavy (2,9 %). Tyto potíže nebyly výrazné a neinterferovaly s normálními denními aktivitami léčených osob.

Klíčová slova: chronická hepatitida C, elbasvir/grazoprevir, reálná praxe

SUMMARY

Husa P., Husová L.: First experience with elbasvir/grazoprevir fixed-dose combination in real-life practice in the Czech Republic

Hepatitis C virus infection (HCV) is one of the leading causes of chronic liver disease worldwide. The new fixed-dose combination

of the highly potent second wave first generation NS5A inhibitor elbasvir (50 mg) and the second generation protease inhibitor grazoprevir (100 mg) is contained in the drug Zepatier. This combination is indicated for the treatment of patients chronically infected with HCV genotypes 1 or 4. Between June and August 2017, the treatment was initiated in 22 patients with chronic viral hepatitis C, with 17 patients being treated in the Department of Infectious Diseases University Hospital Brno and five patients in the Center of Cardiovascular and Transplant Surgery in Brno. All patients were infected with HCV subtype 1b. In all cases, the duration of Zepatier monotherapy (without simultaneous ribavirin administration) was 12 weeks. At the moment, only preliminary results are avai­lable. All 22 patients achieved end-of-treatment virologic response. In nine patients, it was already possible to evaluate the virologic response at four weeks after the end of treatment, with sustained virological response (SVR12) was observed in all these patients. The most common complaints were fatigue (3 patients, 14 %) and headache (2.9 %). These problems were not serious and did not interfere with normal daily activities of treated persons.

Keywords: chronic hepatitis C, elbasvir/grazoprevir, real-life practice

Klin mikrobiol inf lék 2017;23(4):137–141

KAZUISTIKA

SOUHRN

Pellantová V., Kosina P., Prášil P., Zelená H., Čermáková Z., Plíšek S.: Současně probíhající malárie a rickettsióza u pacienta po návratu z Jihoafrické republiky

Autoři předkládají kazuistiku šedesátiletého pacienta s diagnózou malárie a rickettsiózy, u kterého stanovení konečné diagnózy a nastavení správné léčby nebylo zcela jednoznačné. Upozorňují na praktické obtíže diagnostiky a terapie chorob u cestovatelů s konkrétním zaměřením na problematiku Jihoafrické republiky. Stručně se věnují problematice malárie, rickettsiózy a Q horečky, shrnují možnosti diagnostiky a léčby.

Klíčová slova: horečka, malárie, rickettsióza, Q horečka, léčba

SUMMARY

Pellantová V., Kosina P., Prášil P., Zelená H., Čermáková Z., Plíšek S.: Concurrent malaria and rickettsiosis in a patient returning from the Republic of South Africa

Definitive diagnosis and therapy proved challenging in the case of a 60-year-old male with malaria and rickettsiosis. Returning travellers who are unwell can present practical difficulties in diagnosis and treatment and the focus here is on conditions relevant to the Republic of South Africa. Malaria, rickettsiosis and Q fever are discussed.

Keywords: fever, malaria, rickettsiosis, Q fever, treatment

Klin mikrobiol inf lék 2017;23(4):142–147

DOPORUČENÝ POSTUP

SOUHRN

Husa P., Šperl J., Urbánek P., Fraňková S., Plíšek S., Kümpel P., Rožnovský L.: Doporučený postup diagnostiky a léčby infekce virem hepatitidy B

Nová doporučení odrážejí nárůst poznatků, které byly publikovány od vydání předchozího českého doporučeného postupu v září 2014. Základem pro napsání tohoto doporučeného postupu byla doporučení Evropské asociace pro studium jater (EASL) z dubna 2017.

Podle kvalifikovaných odhadů je celosvětově chronicky infikováno virem hepatitidy B (HBV) 240 milionů lidí. Česká republika patří mezi státy s nízkou prevalencí infekce HBV. Podle posledních sérologických přehledů z roku 2001 bylo 0,56 % našich občanů chronicky infikováno HBV. V roce 2013 byla provedena obdobná studie jen ve dvou krajích České republiky a zjištěná prevalence byla jen 0,064 %. Infekce HBV může vyvolat závažná, život ohrožující poškození jater – fulminantní hepatitidu, jaterní cirhózu a hepatocelulární karcinom (HCC).

Hlavním cílem léčby je prodloužit délku života a zlepšit jeho kvalitu zabráněním progrese chronické hepatitidy do jaterní cirhózy, dekompenzace cirhózy a vzniku HCC. Předpokladem dosažení tohoto cíle je trvalá suprese replikace HBV. Dalšími cíli léčby jsou prevence vertikálního přenosu infekce z matky na novorozence, zábrana reaktivace infekce HBV a léčba extrahepatálních manifestací HBV.

Obecně jsou možné 2 strategie léčby chronické hepatitidy B – léčba nukleosidovými nebo nukleotidovými analogy (NA) nebo pegylovaným interferonem alfa. V současnosti je naprostá většina pacientů v České republice a v celé Evropě léčena NA. V Evropské unii je v současnosti schválena léčba následujícími NA: lamivudinem, adefovir dipivoxilem, entecavirem (ETV), telbivudinem (TBV), tenofovir disoproxil fumarátem (TDF) a tenofovir alafenamidem (TAF). TAF a TBV nejsou v České republice komerčně dostupné. Hlavní výhodou léčby vysoce účinnými NA s vysokou genetickou bariérou pro vznik rezistence (ETV, TDF, TAF) je predikovatelně vysoká a dlouhodobá antivirová účinnost vedoucí k dosažení nedetekovatelné HBV DNA v séru u naprosté většiny adherentních pacientů a příznivý bezpečnostní profil těchto léků. Těmito NA může být léčen každý pacient s chronickou hepatitidou B a představují jedinou možnost léčby u pacientů s dekompenzovanou jaterní cirhózou, po transplantaci jater, s extrahepatálními manifestacemi infekce HBV, závažnou akutní hepatitidou B nebo exacerbací chronické hepatitidy B.

Klíčová slova: chronická hepatitida B, entecavir (ETV), tenofovir disoproxil fumarát (TDF), tenofovir alafenamid (TAF), pegylovaný interferon alfa

SUMMARY

Husa P., Šperl J., Urbánek P., Fraňková S., Plíšek S., Kümpel P., Rožnovský L.: Diagnosis and therapy of hepatitis B virus infection: Czech national guidelines.

The new recommendations reflect the increase in knowledge that has been reported since the release of previous Czech guidelines in September 2014. The basis for these guidelines were the European Association for the Study of the Liver guidelines from April 2017.

According to qualified estimates, there are 240 million people with chronic hepatitis B (HBV) infection worldwide. The Czech Republic is among the countries with a low prevalence of HBV infection. According to the latest seroprevalence study, 0.56 % of the Czech citizens were chronically infected with HBV in 2001. A similar study conducted in only two regions of the Czech Republic in 2013 showed a prevalence of only 0.064 %. HBV infection can lead to serious life-threatening liver damage – fulminant hepatitis, liver cirrhosis and hepatocellular carcinoma (HCC).

The main goals of treatment are to prolong the length of life and improve its quality by preventing the progression of chronic hepatitis to cirrhosis, cirrhosis decompensation and development of HCC. The goals may be achieved if HBV replication is suppressed in a sustained manner. Additional goals are prevention of vertical transmission from mother to newborn, inhibition of HBV reactivation and therapy of HBV-related extrahepatic manifestations.

Generally, there are two different strategies of chronic hepatitis B therapy available – treatment with nucleoside or nucleotide inhibitors (NIs) or with pegylated interferon alfa. Currently, the vast majority of Czech and European patients are treated with NIs. The NIs that have been approved for HBV treatment in the European Union include lamivudine, adefovir dipivoxil, entecavir (ETV), telbivudin (TBV), tenofovir disoproxil fumarate (TDF) and tenofovir alafenamide (TAF). TAF and TBV have not yet been marketed in the Czech Republic. The main advantages of treatment with potent NIs with a high barrier to resistance (ETV, TDF, TAF) are their predictable high long-term antiviral efficacy leading to undetectable HBV DNA levels in the vast majority of compliant patients as well as their favorable safety profiles. These drugs can be used in any HBV infected patient and represent the only treatment option for patients with decompensated liver cirrhosis, liver transplants, extrahepatic HBV-related manifestations, severe acute hepatitis B or chronic HBV reactivation.

Keywords: chronic hepatitis B, entecavir (ETV), tenofovir disoproxil fumarate (TDF), tenofovir alafenamide (TAF), pegylated interferon alfa

Klin mikrobiol inf lék 2017;23(4):148–164

KMIL 03-17

ÚVODNÍK

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

po letním prázdninovém shonu nám delší podzimní večery umožnují strávit chvíle odpočinku v klidném domácím prostředí, v němž mohou být našimi průvodci zajímavé knihy a časopisy. Doufám, že se Vaším příjemným společníkem stane třetí letošní číslo našeho společného časopisu „Klinická mikrobiologie a infekční lékařství“, které přináší pestrou paletu článků, informací a inspirací pro vlastní práci.

Přehledná práce olomouckých autorů, jež je přínosná pro běžnou praxi, se věnuje racionální diagnostice a léčbě mykotických infekcí u pacientů bez neutropenie. Autoři upozorňují na postupnou změnu spektra kandidových infekcí v souvislosti s častým profylaktickým užíváním flukona­zolu. Rozebírají diagnostické možnosti kandidových, aspergilových a vzácnějších mykotických infekcí, zdůrazňují větší význam přímého průkazu houby z primárně sterilního místa a upozorňují na menší přínos pozitivity mykotických antigenů v séru. Současně uvádějí možnosti profylaktické, preemptivní, empirické a cílené terapie včetně deeskalace s použitím triazolů, echinokandinů a polyenů, výhody jednotlivých přípravků, ale i úskalí a nežádoucí účinky léčby.

Původní práce ostravských autorů zmiňuje krátkou historii protivirové léčby pacientů s chronickou hepatitidou C pomocí přímo působících antivirotik a současně uvádí vlastní zkušenosti s léčbou necelé stovky pacientů na uvedeném pracovišti.

Za stěžejní článek současného čísla KMIL je možno považovat rozsáhlý a pečlivě vypracovaný „Doporučený postup pro diagnostiku a léčbu toxoplazmózy“, který připravil kolektiv pražských a hradeckých autorů. Úvodní obecnou informaci vhodně doplňují samostatné kapitoly věnované toxoplazmóze gravidních žen, dětí, imunokompromitovaných pacientů a oční formě toxoplazmózy. Pro běžnou praxi srozumitelně napsané kapitoly obsahují přehled standardní, ale i méně často užívané diagnostiky a rovněž praktický přehled léčby u jednotlivých skupin pacientů, včetně její dostupnosti a nežádoucích účinků.

Kazuistika ostravských autorů popisuje závažný fatální průběh neuroinfekce způsobené enterovirem u pacienta ve středním věku, což určitým způsobem poopravuje dlouhodobě tradovaný názor o benigním průběhu enterovirových neuroinfekcí v našem regionu.

Hradečtí autoři se vracejí k úspěšnému „XXI. slovensko-českému kongresu o infekčných chorobách“, který se konal v Bratislavě v červnu letošního roku. Zejména zásluhou doc. Plíška nadále trvá nadstandardní spolupráce českých a slovenských infektologů, což potvrdila i relativně velká účast českých lékařů a zdravotních sester na uvedené konferenci. Je určitě žádoucí, aby i v dalších letech pokračovala úzká spolupráce odborníků obou zemí a aby i další společné kongresy byly stejně úspěšné.

Přeji Vám příjemné zážitky při čtení současného čísla KMIL a chci Vás znovu povzbudit, abyste i Vy aktivně přispívali do našeho společného časopisu, což přispěje k dalšímu poučení a k prospěchu nás všech.

Doc. MUDr. Luděk Rožnovský, CSc.

člen redakční rady

Klin mikrobiol inf lék 2017;23(3):87

PŘEHLEDOVÝ ČLÁNEK

SOUHRN

Uvízl R., Hamal P., Doubravská L., Kolář M.: Invazivní mykotické infekce u non-neutropenických dospělých: možnosti diagnostiky a terapie z pohledu klinika

Cílem práce je přinést klinický pohled na epidemiologii invazivních mykotických infekcí (IFI), možnosti identifikace jejích původců a zásady antimykotické léčby. I když IFI postihuje především imunokompromitované, nejčastěji hematoonkologické nemocné, její výskyt není ojedinělý ani v populaci non-neutropenických pacientů. Zavedení flukonazolu do profylaxe, preemptivní a časné empirické léčby sice vedlo k zastavení nárůstu, či dokonce k poklesu incidence IFI vyvolaných Candida albicans, avšak zároveň došlo k nárůstu infekcí vyvolaných non-albicans kandidami s vyšší incidencí rezistence k azolovým antimykotikům. Významnou součástí rozhodovacího procesu v případech preemptivní a empirické léčby je vyhodnocení rizika IFI pomocí skórovacích schémat na základě přítomnosti rizikových faktorů jejího vzniku. Diagnostika IFI spočívá ve spolupráci laboratorních pracovníků s kliniky a vychází z klinického stavu a mikrobiologického vyšetření. Možnosti léčby IFI spočívají v užití tří skupin antimykotik – polyenů, triazolů a echinokandinů. Narůstajícím klinickým problémem je však získaná rezistence kvasinek a vláknitých hub vůči působení moderních antimykotik. Po určení etiologického agens je třeba upravit iniciální empirickou antimykotickou léčbu, v případě potřeby s využitím stanovení citlivosti in vitro a v terapii IFI postupovat dle platných doporučení Evropské společnosti pro klinickou mikrobiologii a infekční lékařství. Problémem aktivního přístupu k léčbě IFI zůstává stále poměrně vysoká cena moderních antimykotik. Východisko představuje časná deeskalace po určení původce.

Klíčová slova: invazivní mykotické infekce, antimykotika, léčba

SUMMARY

Uvízl R., Hamal P., Doubravská L., Kolář M.: Invasive fungal infections in non-neutropenic adults: diagnostic and therapeutic options from a clinician’s perspective

The aim is to provide a clinical view of the epidemiology of invasive fungal infections (IFIs), options for identifying the agents that cause them and principles of antifungal therapy. Although IFIs mainly affect immunocompromised patients, in particular those with hematological malignancies, they are not rare in the population of non-neutropenic patients. The introduction of fluconazole into pro­phylaxis, preemptive and early empirical therapy stopped the increase in or even decreased the incidence of IFIs caused by Candida albicans. At the same time, however, there was an increase in non-albicans Candida infections more resistant to azole antifungals. An important component of decision making in cases of preemptive and empirical therapy is IFI risk assessment using scores based on the presence of risk factors for their development. The diagnosis of IFI relies on collaboration between laboratory workers and ­clinicians and is based on the clinical condition and microbiological tests. IFI may potentially be treated with three groups of antifungals – polyenes, triazoles and echinocandins. However, a growing clinical problem is acquired resistance of yeasts and filamentous fungi to the effects of modern antifungals. After identification of the etiological agent, the initial empirical antifungal therapy must be adjusted. If needed, in vitro susceptibility testing should be used and IFI therapy should follow current recommendations of the European Society of Clinical Microbiology and Infectious Diseases. The drawback of the active approach to IFI therapy continues to be the relatively high price of modern antifungals. This may be solved by early de-escalation soon after the causal agent is identified.

Keywords: Invasive fungal infection, antifungal agents, therapy

Klin mikrobiol inf lék 2017;23(3):88–94

PŮVODNÍ PRÁCE

SOUHRN

Rožnovský L., Orságová I., Petroušová L., Kabieszová L., Konečná M., Mrázek J., Kloudová A.: Přímo působící antivirotika v léčbě chronické hepatitidy C u pacientů v Ostravě

Cíl práce: Na infekční klinice v Ostravě byla u pacientů s chronickou hepatitidou C zahájena léčba přímo působícími antivirotiky v roce 2012. Uvedeny vlastní zkušenosti s dostupností a účinností léčby u 89 pacientů, z nichž 8 bylo léčeno dvakrát pro neúspěch první léčby.

Materiál a metodika: Soubor zahrnoval 40 žen a 49 mužů ve věku 22–80 let, genotyp 1 mělo 86 pacientů. Trojkombinace s pegylovaným interferonem a ribavirinem byla použita u 46 pacientů, boceprevir byl podán 25 pacientům, telaprevir a simeprevir shodně 10 pacientům a sofosbuvir 1 pacientovi. Léčba bez interferonu (ev. s ribavirinem) byla aplikována 51 pacientům, z nich 24 obdrželo sofosbuvir a ledipasvir, 21 pacientů dasabuvir, ombitasvir, paritaprevir/ritonavir (3D režim), 5 nemocných elbasvir a grazoprevir a poslední pacient sofosbuvir a velpatasvir. Hodnocena byla setrvalá virologická odpověď (SVR) za 24 týdnů po trojkombinační léčbě, za 12 týdnů po léčbě bez interferonu a nežádoucí účinky léčby.

Výsledky: SVR24 byla prokázána po léčbě boceprevirem u 14 z 25 pacientů (56 %), po léčbě telaprevirem u všech 10 pacientů, po léčbě simeprevirem u 9 z 10 pacientů, po léčbě sofosbuvirem u 1 pacienta. Hodnocení režimů bez interferonu bylo neúplné, SVR12 po léčbě sofosbuvirem s ledipasvirem byla zjištěna u 17 z 19 pacientů (89 %), po léčbě 3D režimem u 16 ze 17 pacientů (94 %) a po léčbě elbasvirem s grazoprevirem u 1 pacienta. Tolerance trojkombinační léčby s interferonem byla u mnoha pacientů obtížná, režimy bez interferonu byly snášeny lépe, nežádoucí účinky byly většinou svázány s podáním ribavirinu.

Závěr: Léčba přímo působícími antivirotiky zvýšila účinnost léčby, režimy bez interferonu byly lépe tolerovány, značně rozšířily spektrum léčených pacientů, což prohloubilo problém s nedostatkem financí na uvedenou léčbu.

Klíčová slova: hepatitida C, léčba, antivirotika

SUMMARY

Rožnovský L., Orságová I., Petroušová L., Kabieszová L., Konečná M., Mrázek J., Kloudová A.: Direct-acting antivirals in the treatment of chronic hepatitis C in patients in Ostrava

Background: Treatment of patients with chronic hepatitis C with direct-acting antivirals was introduced at a department of infectious diseases in Ostrava in 2012. Reported are experiences with the availability and effectiveness of the therapy in 89 patients of whom eight were treated twice for the failure of the first therapy.

Material and Methods: The sample included 40 females and 49 males aged 22–80 years; most prevalent was genotype 1 (86 patients). Triple therapy with pegylated interferon and ribavirin was used in 46 patients; boceprevir was given to 25 patients, telaprevir and ­simeprevir to 10 patients and sofosbuvir to one patient. An interferon-free regimen (or with ribavirin) was used in 51 patients, of whom 24 received sofosbuvir and ledipasvir, 21 received dasabuvir, ombitasvir and paritaprevir/ritonavir (3D regimen), five were given ­elbasvir and grazoprevir and one patient received sofosbuvir and velpatasvir. A sustained viral response (SVR) at 24 weeks after triple therapy, 12 weeks after the interferon-free regimen and adverse events were evaluated.

Results: SVR24 was detected in 14 out of 25 patients (56 %) after treatment with boceprevir, all 10 patients treated with telaprevir, 9 out of 10 patients receiving and the one patient treated with sofosbuvir. Evaluation of interferon-free regimens was incomplete. SVR12 was observed in 17 out of 19 patients (89 %) after treatment with sofosbuvir and ledipasvir, in 16 out of 17 patients (94 %) treated with the 3D regimen and in one patient receiving elbasvir and grazoprevir. Tolerance of triple therapy with interferon was difficult to achieve in many patients; the interferon-free regimens were better tolerated, with adverse event being mostly connected with ribavirin administration.

Conclusions: Treatment with direct-acting antivirals increased treatment effectiveness; interferon-free regimens were better tolerated and substantially increased the spectrum of treated patients, making the lack of finance for these therapies an even bigger problem.

Keywords: hepatitis C, treatment, antivirals

Klin mikrobiol inf lék 2017;23(3):95–101

DOPORUČENÝ POSTUP

SOUHRN

Geleneky M., Prášil P., Kodym P.: Doporučený postup pro diagnostiku a léčbu toxoplazmózy

Uvedený text obsahuje doporučení pro diagnostiku a léčbu všech forem toxoplazmózy, vyjma oblasti pacientů HIV pozitivních, pro něž platí již v minulosti vydaná doporučení. Problematika je probrána nejprve v obecné rovině a poté rozdělena do jednotlivých klinicky významných oblastí. Zde jsou uvedena hlavní specifika v diagnostice, léčbě i prevenci tohoto onemocnění. Texty jsou doplněny přehlednými souhrny pro nejvýznamnější situace, prostor je věnován i alternativním terapeutickým schématům a rozboru efektivity diagnostických i terapeutických postupů. Doporučení vychází z nejnovějších poznatků v dané oblasti a zohledňují i nemalé klinické zkušenosti autorů. Jsou dle potřeby přizpůsobena podmínkám českého zdravotnického systému. Pro přehlednost je pak k dispozici i tabelární souhrn nejvýznamnějších částí této problematiky.

Klíčová slova: toxoplazmóza, kongenitální toxoplazmóza, toxoplazmóza v graviditě, prenatální terapie, prenatální diagnostika, oční toxoplazmóza, toxoplazmóza u imunokompromitovaných

SUMMARY

Geleneky M., Prášil P., Kodym P.: Recommendations for the diagnosis and treatment of toxoplasmosis

The text contains recommendations for the diagnosis and treatment of all forms of toxoplasmosis, with the exception of ​​HIV-positive patients for whom guidelines were published previously. First, the issue is discussed in general and then divided into several clinically important areas. The main aspects of the diagnosis, treatment and prevention of this disease are listed. The texts are supplemented with summaries for the most important situations, with alternative therapeutic schemes and analysis of the effectiveness of diagnostic and therapeutic procedures being mentioned. The recommendations are based on the latest findings in the field and take into account considerable clinical experience of the authors. They are adapted to the conditions of the Czech healthcare system. For clarity, tables are used to summarize the most important information.

Keywords: toxoplasmosis, congenital toxoplasmosis, toxoplasmosis in pregnancy, prenatal diagnosis, prenatal treatment, ocular toxoplasmosis, toxoplasmosis in immunocompromised patients

Klin mikrobiol inf lék 2017;23(3):102-120

KAZUISTIKA

SOUHRN

Petroušová L., Rožnovský L., Mrázek J., Zelená H., Pomiklová M., Dedek V.: Encefalitida s maligním edémem mozku vyvolaná virem Coxsackie B5

Závažné encefalitidy způsobené enteroviry jsou vzácné. V kazuistice je uvedena těžká encefalitida u 44letého muže, s maligním edémem mozku, který se rozvinul ze 48 hodin od začátku onemocnění. K úmrtí došlo 16. den onemocnění. Encefalitida byla způsobena virem Coxsackie B5, etiologie onemocnění byla potvrzena elektronovým mikroskopem a sérologicky virus neutralizačním testem.

Klíčová slova: enterovirus, Coxsackie B5, encefalitida

SUMMARY

Petroušová L., Rožnovský L., Mrázek J., Zelená H., Pomiklová M., Dedek V.: Coxsackie virus B5 encephalitis with malignant brain edema

Enterovirus encephalitis is a rare clinical entity. Reported is a case of a 44-year-old male who developed severe encephalitis with malignant brain edema 48 hours after the onset of the disease. Death occurred on Day 16 of the disease. Encephalitis was caused by Coxsackie virus B5; the etiology was confirmed by electron microscopy and serologically using a virus neutralization test.

Keywords: enterovirus, Coxsackie B5, encephalitis

Klin mikrobiol inf lék 2017;23(3):121–124

Redakční rada

Šéfredaktor
Prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D., Ústav mikrobiologie FN a LF UP v Olomouci

Zástupci šéfredaktora
Doc. MUDr. Stanislav Plíšek, Ph.D., Klinika infekčních nemocí, FN a LF UK a FN Hradec Králové
Doc. MVDr. Jan Bardoň, Ph.D., MBA, Státní veterinární ústav, Olomouc

Redakční rada
Prof. MUDr. Jiří Beneš, CSc., Infekční klinika 3. LF UK, Nemocnice Na Bulovce, Praha
Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc., Centrum očkování a cestovní medicíny, Hradec Králové
Doc. RNDr. Vladimír Buchta, CSc., Ústav klinické mikrobiologie LF UK a FN Hradec Králové
Doc. MUDr. Pavel Čermák, CSc., Odd. klinické mikrobiologie, Thomayerova nemocnice, Praha
MUDr. Pavel Dlouhý, Infekční oddělení a AIDS centrum, Krajská zdravotní, a. s., Ústí nad Labem
Doc. MUDr. Petr Hamal, Ph.D., Ústav mikrobiologie FN a LF UP v Olomouci
Prof. MUDr. Petr Husa, CSc., Klinika infekčních chorob, LF MU a FN Brno
Doc. RNDr. Dittmar Chmelař, Ph.D., NRL pro anaerobní bakterie, LF Ostravské Univerzity
Doc. RNDr. Jarmila Jelínková, CSc., Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, Praha
Prof. RNDr. Libuše Kolářová, CSc., Ústav imunologie a mikrobiologie, 1. LF UK v Praze
Prof. MUDr. Daniela Kotulová, PhD., Mikrobiologický ústav LF Univerzity Komenského, Bratislava
MUDr. Pavla Křížová, CSc., Státní zdravotní ústav, Praha
MUDr. Roman Kula, CSc., Anesteziologicko-resuscitační klinika, FN Ostrava
Ing. Mgr. Tomáš Látal, Trios, s. r. o., Praha
Doc. RNDr. Alexandr Nemec, Ph.D., Státní zdravotní ústav, Praha
MUDr. Otakar Nyč, Ph.D., Ústav lékařské mikrobiologie 2. LF UK Praha a FN Motol
Doc. MUDr. Hanuš Rozsypal, CSc., Infekční klinika 1. LF UK, Nemocnice Na Bulovce, Praha
Doc. MUDr. Luděk Rožnovský, CSc., Infekční klinika, FN Ostrava
MUDr. Josef Scharfen, CSc., Odd. lékařské mikrobiologie a imunologie, Oblastní nemocnice Trutnov
Prof. MUDr. Ivan Schréter, CSc. Klinika pre infekčné choroby, LF UP JŠ, Košice
Doc. MUDr. Anna Součková, Ústav lékařské mikrobiologie 2. LF UK Praha
Doc. MUDr. Marie Staňková, CSc., Infekční klinika 1. LF UK, Nemocnice Na Bulovce, Praha
Doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., Ústav farmakologie, FN a LF UP v Olomouci
Prof. MUDr. Miroslav Votava, CSc., Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně
MUDr. Eva Žampachová, Centrální laboratoře, laboratoř virologie, Nemocnice České Budějovice, a.s.

Redakce:
Mgr. Sabina Janovicová, DiS.
Mgr. Hedvika Nevečeřalová – jazykový korektor

Vydavatel:
TRIOS, s. r.o.
Zakouřilova 142
Praha 4 – Chodov
149 00

Název: Klinická mikrobiologie a infekční lékařství

Podtitul: KLINIKA – VÝZKUM – INFORMACE – PŮVODNÍ PRÁCE – PŘEHLEDY – KAZUISTIKY

Anglický název: Clinical Microbiology and Infectious Diseases
Oficiální zkratka: Klin Mikrobiol Infekc Lek, pro české časopisy Klin mikrobiol inf lék
ISSN 1211-264X
Internetová adresa: http://www.trios.cz/ostatni/odborne-casopisy/kmil/
Rok založení: 17. 10. 1995, 24. ročník
Periodicita: 4x ročně
Průměrný stránkový rozsah: 40 stran
Prodejní cena: 140,- Kč

Profil časopisu: Klinická mikrobiologie a infekční lékařství je periodikum, zabývající se klinickou a laboratorní problematikou infekcí v celé šíři, nejen ve vlastních, ale i hraničních lékařských, výjimečně i nelékařských oborech. Přednost se dává informacím s praktickým výstupem. Všechny příspěvky kromě zpráv a dopisů redakci procházejí nezávislou recenzí (peer-reviewed journal). Vychází 4x ročně.

Garantující odborné společnosti: Společnost infekčního lékařství, Společnost pro lékařskou mikrobiologii a Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně

Zařazení do bibliografických databází: Časopis je indexován a excerptován v databázích Medline/Index Medicus, Embase/Excerpta Medica Database a Scopus

 

Vydavatel:
TRIOS, s. r. o.
Zakouřilova 142
Praha 4 – Chodov
149 00

 

Adresa redakce:
TRIOS, s. r. o.
Zakouřilova 142
Praha 4 – Chodov
149 00
Mobil: +420 602 566 329
E-mail: redakce@trios.cz

Sazba:
SILVA, s. r. o.
Táborská 31
Praha 4
147 00

Historie KMIL

Stručný přehled historie časopisu:

  • Listopad 1995: Vychází 1. číslo časopisu, šéfredaktorem je prim. MUDr. Josef Scharfen jr., CSc. a odborným garantem je Společnost lékařské mikrobiologie (SLM) ČLS JEP.
  • 1997: Odchází skupina kolem prim. Scharfena, aby založila nový časopis Remedia – Klinická mikrobiologie. Vedení redakce časopisu Klinická mikrobiologie a infekční lékařství se ujímá MUDr. Jiří Beneš, CSc., současně nad časopisem přebírá záštitu Společnost infekčního lékařství (SIL) ČLS JEP.
  • 2001: Počínaje číslem 1 je časopis zařazen mezi excerptovaná periodika v mezinárodní databázi EMBASE (Excerpta Medica).
  • 2001: Od čísla 6 se časopis slučuje s časopisem Remedia – Klinická mikrobiologie, redakční rada je rozšířena o (zpět) příchozí členy. Odbornou garanci přebírají tři odborné společnosti – Společnost infekčního lékařství (SIL), Společnost pro lékařskou mikrobiologii (SLM) a Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii (SEM) ČLS JEP.
  • 2002: Počínaje číslem 5 se ujímá vedení redakce Prof. MUDr. Václav Vacek, DrSc.
  • 2004: Výběrová komise Národní lékařské knihovny USA vyhověla po vyhodnocení minulých ročníků žádosti o indexování v MEDLINE (Index Medicus), od čísla 1 jsou anglické souhrny na stránkách MEDLINE.
  • 2004: Po úmrtí Prof. Vacka (23. 9. 2004) se počínaje číslem 5 stává šéfredaktorkou Doc. MUDr. Anna Součková, CSc., jejím zástupcem MUDr. Hanuš Rozsypal, CSc.
  • 2008: Počínaje číslem 5 se ujímá vedení redakce Prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D.
Ročník 23, rok 2017
(obsahuje souhrny článků)
Ročník 22, rok 2016
(obsahuje souhrny článků)
Ročník 21, rok 2015
(obsahuje souhrny článků)
  • Číslo 1
  • Číslo 2
  • Číslo 3
  • Číslo 4
  • Číslo 1
  • Číslo 2
  • Číslo 3
  • Číslo 4
Ročník 20, rok 2014
(obsahuje souhrny článků)
Ročník 19, rok 2013
(obsahuje souhrny článků)
 

  • Číslo 1
  • Číslo 2
  • Číslo 3
  • Číslo 4

  • Číslo 1
  • Číslo 2
  • Číslo 3
  • Číslo 4
Starší čísla připravujeme
Pokyny autorům

Profil časopisu

     Klinická mikrobiologie a infekční lékařství je časopis, zabývající se klinickou a laboratorní problematikou infekcí v celé šíři, nejen z pohledu mikrobiologie, infektologie a epidemiologie, ale i z pohledu hraničních lékařských, výjimečně i nelékařských oborů. Přednost se dává informacím s praktickým výstupem.

Pokyny autorům

Inzerce v časopisu KMIL

K uveřejnění inzerátu v časopise KMIL se prosím obraťte přímo na redakci vydavatelství TRIOS, spol. s r. o.

Adresa:
Mgr. Sabina Janovicová, DiS.
TRIOS, s. r. o.
Zakouřilova 142
Praha 4 – Chodov
149 00

Telefon: +420 267 912 030
Mobil: +420 605 159 450
E-mail: redakce@trios.cz

Předplatné

Časopis vychází 4x ročně, roční předplatné činí 560,- Kč.
Pro sjednání předplatného se prosím obraťte přímo na redakci vydavatelství TRIOS, spol. s r. o.

Mgr. Sabina Janovicová

Adresa:
TRIOS, s. r. o.
Zakouřilova 142
Praha 4 – Chodov
149 00

Telefon: +420 267 912 030
Mobil: +420 602 566 329
E-mail: redakce@trios.cz

Nákup jednoho výtisku

Časopis vychází 4x ročně, roční předplatné činí 560,- Kč, číslo koupené samostatně stojí 140,- Kč (+ poštovné).
Máte-li zájem o koupi jednotlivého čísla, obraťte se telefonicky nebo e-mailem na redakci vydavatelství TRIOS, spol. s r. o.

Mgr. Sabina Janovicová, DiS.

Adresa:
TRIOS, s. r. o.
Zakouřilova 142
Praha 4 – Chodov
149 00

Telefon: +420 267 912 030
Mobil: +420 605 159 450
E-mail: redakce@trios.cz

Chcete se nás na něco zeptat?

Kontaktujte prosím naší redaktorku.